Vitamín D

Vitamín D je skupina v tucích rozpustných sekosteroidů odpovědných za zvýšení vstřebávání vápníku, hořčíku a fosforečnanů ve střevech a za mnoho dalších biologických účinků. Souhrnně se také označují též jako kalciferoly. U lidí jsou nejdůležitějšími sloučeninami v této skupině vitamín D3 (také známý jako cholekalciferol) a vitamín D2 (ergokalciferol).

Hlavním přírodním zdrojem vitamínu je syntéza cholekalciferolu ve spodních vrstvách pokožky chemickou reakcí, která závisí na vystavení slunci (konkrétně ultrafialovému záření B).[2] Cholekalciferol a ergokalciferol lze přijímat stravou a ve formě potravních doplňků. Významné množství vitamínu D obsahuje přirozeně pouze několik potravin, jako je maso tučných ryb.[3] V některých zemích se kravské mléko a rostlinná mléka obohacují vitamínem D, stejně jako mnoho snídaňových obilninových produktů, v České republice mléčná výživa pro kojence a batolata. Houby vystavené ultrafialovému světlu přispívají užitečným množstvím vitamínu D. Dietní doporučení obvykle předpokládají, že veškerý vitamín D se užívá ústy, protože expozice slunečnímu záření v populaci je různá a doporučení ohledně bezpečné expozice slunci jsou váhavé z hlediska rizika rakoviny kůže.

Vitamín D ze stravy nebo ze syntézy v kůži je biologicky neaktivní. Aktivuje se dvěma kroky hydroxylace proteinových enzymů, prvním v játrech a druhým v ledvinách. Vzhledem k tomu, že většina savců může vitamín D syntetizovat v dostatečném množství, pokud je vystavena dostatečnému slunečnímu záření, není tedy nezbytný, takže technicky to není vitamín. Místo toho jej lze považovat za hormon, hormonální prekurzor, jehož aktivace pro-hormonu vitamínu D vede k aktivní formě, kalcitriolu, který poté vyvolává účinky prostřednictvím jaderného receptoru na více místech.

Cholekalciferol se převádí v játrech na kalcifediol (25-hydroxycholekalciferol); ergokalciferol se převádí na 25-hydroxyergokalciferol. Tyto dva metabolity vitamínu D (nazývané 25-hydroxyvitamín D nebo 25(OH)D) se měří v séru, aby se určila hladina vitamínu D.[4] Kalcifediol je dále hydroxylován ledvinami za vzniku kalcitriolu (také známého jako 1,25-dihydroxycholekalciferol), biologicky aktivní formy vitamínu D. Kalcitriol obíhá jako hormon v krvi a hraje hlavní roli při regulaci koncentrace vápníku a fosforečnanů a podporuje zdravý růst a přestavby kostí. Kalcitriol má také další účinky, včetně účinků na růst buněk, neuromuskulární a imunitní funkce a vliv na snížení zánětu.[3]

Vitamín D hraje významnou roli v homeostázi vápníku a látkové výměně. Byl objeven díky úsilí najít výživovou látku, kterou postrádají děti s křivicí (dětská forma osteomalacie).[5] Doplňky vitamínu D se podávají k léčbě nebo prevenci osteomalácie a křivice. Důkazy o dalších zdravotních účincích doplňování vitamínu D u běžné populace jsou nekonzistentní.[6][7] Účinek doplňku vitamínu D na úmrtnost není jasný, přičemž jedna metaanalýza zjistila malý pokles úmrtnosti u starších lidí a další dospěla k závěru, že neexistuje jasné odůvodnění pro doporučení doplňků pro prevenci mnoha nemocí a že další výzkum podobně vytvořený není v těchto oblastech nutný.[8]

Důvodů, proč výsledky některých studií ukazují na to, že vitamin D funguje v prevenci mnoha nemocí, a výsledky jiných studií poukazují, že vitamin D takto nefunguje, je několik:

1) nedostatek vitaminu K2. Vitamin D se účastní resorpce vápníku ve střevech a tímto zvyšuje hladinu vápníku v krvi. K tomu, aby se vápník zabudoval do kostí, je nutný vitamín K2. Při nedostatku vitamínu K2 vápník zůstává v cévách a způsobuje zvápenatění cév.[9] Vědci doporučují léčbu vitaminem K2 k prevenci vaskulární kalcifikace v důsledku nadměrného příjmu vápníku.[10] Doplňky vápníku s vitaminem D nebo bez něj mírně zvyšují riziko kardiovaskulárních příhod, zejména infarktu myokardu.[11][12]

2) nedostatek hořčíku. Hořčík je nutný k převedení neaktivního vitaminu D na jeho aktivní formu. Při nedostatku hořčíku se pouze hromadí neaktivní vitamin D, který nepůsobí, jak má.[13]

3) nízká hladina vitaminu D v krvi. Dokud hladina vitaminu D v krvi nedosáhne určité výše, vitamin D funguje pouze jako látka podílející se na metabolismu vápníku. Teprve vyšší koncentrace vedou k jeho ochranným účinkům u rakoviny, infekčních chorob a dalších. Teprve při vyšší hladině vitaminu D v krvi je pozitivně ovlivněno či "zapnuto" asi 10% genů člověka, na něž má vitamin D vliv. U křivice stačí již velmi nízká hladina 6ng/ml pro 50% pokles rizika onemocnění, 99% pokles rizika nastává již u 19 ng/ml.[14]

Nedostatek

Odhaduje se, že jedna miliarda lidí na celém světě má nepostačující příjem vitamínu D nebo má jeho nedostatek. Tento nedostatek je rozšířen v evropské populaci. Strava s nepostačujícím množstvím vitamínu D ve spojení s nedostatečným slunečním zářením způsobuje nedostatek vitaminu D. Závažný nedostatek vitamínu D u dětí způsobuje křivici, měknutí a oslabení kostí, v rozvinutém světě vzácné onemocnění.[54] Nedostatek vitamínu D se celosvětově vyskytuje u starších osob ale je běžný i u dětí a dospělých. Má za následek zhoršenou mineralizaci kostí a poškození kostí, což vede k onemocněním změkčujícím kosti[55] včetně křivice u dětí a osteomalácie u dospělých. Nízká hladina kalcifediolu (25-hydroxy-vitamínu D) může být důsledkem vyhýbání se slunci. Nedostatek vitamínu D může způsobit, že vstřebání vápníku ze stravy ve střevech poklesne na 15 %. Pokud ho člověk má dostatek, obvykle absorbuje mezi 60-80 %.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin v roce 2016 přezkoumal aktuální svědectví a zjistil, že vztah mezi koncentrací séra 25(OH)D a výsledky zdraví pohybového aparátu je velmi variabilní. Domnívá se, že průměrné požadavky a referenční hodnoty pro příjem vitamínu D v populaci nelze odvodit a že sérová koncentrace 25(OH)D 50 nmol/L by byla vhodná cílová hodnota. Pro všechny lidi starší 1 roku, včetně těhotných nebo kojících žen, stanovil odpovídající příjem 15 μg/den (600 MJ).

Vliv na kosti a svaly

Zvýšená potřeba vitaminu D je všude tam, kde je rychlý růst kostí. Růst je nejintenzivnější v nitroděložním životě. Během 9 měsíců plod vyroste na délku 50 cm a jeho hmotnost se zvýší o 3 500 g. Proto je nutné doplnit vitamín D ještě před otěhotněním.[19]

Rehabilitační lékařka Helena Paszková provedla výzkum křivičných znaků, které jsou projevem nedostatku vitamínu D, u dětí a mládeže na Těšínsku. Výzkum prokázal, že se křivičné znaky vyskytují u 70 procent dětí.

Nedostatek vitamínu D se podílí na následujících onemocněních:

  • rachitická osteopatie: hranatý tvar lebky, oploštělé nebo i měkké záhlaví, kuřecí hrudník, rachitický růženec, Harrisonova rýha, skolióza, kyfoskolióza, vybočené nebo vbočené bérce i kolenní klouby.
  • osteomalacie: klínovité deformace obratlů, rybí obratle, deformace dlouhých kostí dolních končetin, kachní chůze, bolesti skeletu, bolesti svalových úponů.
  • hypokalcemie, hypomagnezemie, osteoporóza, zlomenina zápěstí (fractura Collesi), zlomenina obratlů, zlomenina krčku kosti stehenní, mikrofraktury, kyfotizace torakální páteře, gibbus, zmenšování postavy, tetanie.
  • rachitická myopatie: ligamentózní laxicita, chabá pouzdra kloubní, žabí břicho, nadýmání, opožděné vzpřimování kojence, kardiomyopatie.[19]


Vliv na matku a dítě v těhotenství: zvýšená pravděpodobnost císařského řezu, nízká váha novorozence[22], poporodní deprese rodičky[19]

  • Křivice a měkké záhlaví (craniotabes), astma a cukrovka I. typu v dětství, nesprávný vývoj zubů.[22]
  • Dívky, narozené s nedostatkem vitaminu D a trpící křivicí v dětství, mají nedostatečně rozvinutou, malou pánev a jako dospělé ženy nejsou schopny porodit dítě přirozenou cestou. U žen s nedostatkem vitaminu D je pravděpodobnost císařského řezu 4 krát vyšší než u žen s normální hladinou vitaminu D.[17]
  • Receptory vitamininu D byly nalezeny téměř ve všech tkáních lidského organismu, včetně příčně pruhované a hladké svaloviny. MUDr. Paszková ve své knize[19] (str.48) popisuje zkušenosti s porody v Kuvajtu, kde se většina žen zahaluje a trpí nedostatkem vitaminu D: "Deformace pánve se zúženým porodním kanálem a oslabení břišního svalstva u většiny matek byly příčinou prodloužených porodů a častého manuálního vybavování novorozence. Chabý svalový tonus rodiček i novorozenců způsoboval četné porodní komplikace, jako např. parézy brachiálního plexu dítěte."
  • Ve druhé polovině těhotenství se u některých žen vyskytuje těhotenská cukrovka. Příčinou rozvoje tohoto onemocnění je inzulinorezistence, na jejímž vzniku se podílí mnoho faktorů včetně hormonů placenty. Nedostatek vitamínu D zvyšuje inzulinorezistenci, z čehož plyne, že je také jednou z hlavních příčin těhotenské cukrovky.[22]
  • Bylo zjištěno, že jarní porody byly spojeny se zvýšenou pravděpodobností vzniku cukrovky 1. typu. Tato zjištění naznačují potenciální roli vitaminu D v patogenezi cukrovky 1. typu. Tuto hypotézu podporuje observační studie dětí ve Finsku. Děti, které dostávaly 2 000 IU vitaminu D denně během prvního roku života v 60. letech, měly o 31 let později snížené riziko cukrovky 1. typu o 88%. Později bylo kvůli obavám z toxicity vitaminu D doporučené množství vitaminu D pro kojence ve Finsku sníženo na 1 000 IU denně a poté na 400 IU denně. V důsledku toho se v posledních třech desetiletích ve Finsku zvýšil výskyt cukrovky 1. typu.[17] Hladinu vitaminu D v krvi je třeba měřit před začátkem suplementace, v jejím průběhu i při jejím ukončení.[9]
  • Preeklampsie je velmi nebezpečné nahromadění chorobných projevů, které se někdy vyskytují v pokročilých fázích těhotenství. Projevuje se zvýšeným tlakem krve, otoky chodidel a zvýšenou hladinou bílkoviny v moči. Je to stav potenciálního ohrožení života matky i dítěte. Výsledky výzkumu vědců z Pittsburgu prokázaly, že nedostatek vitamínu D u těhotných žen zvyšuje riziko výskytu preeklampsie až pětkrát.[56] Hladina tohoto vitamínu nižší než 15 ng/ml je spojována s téměř pětinásobným nárůstem výskytu preeklampsie.[25]
  • Suplementace těhotných žen samotným vitamínem D pravděpodobně snižuje riziko preeklampsie, těhotenské cukrovky, nízké porodní hmotnosti a může snížit riziko těžkého poporodního krvácení. Ovlivňuje jen málo nebo vůbec riziko předčasného porodu (před 37 týdnem těhotenství). Suplementace těhotných žen vitamínem D a vápníkem pravděpodobně snižuje riziko preeklampsie, ale může zvýšit riziko předčasného porodu (před 37 týdnem těhotenství) (tyto závěry vyžadují další výzkum).[57]

Vliv na nervovou soustavu

Alzheimerova nemoc, Parkinsonova nemoc, roztroušená skleróza mozkomíšní, hyperaktivita, agresivita dětí,[19] deprese.[58]

Hladina vitaminu D v plazmě těhotné ženy může souviset s rizikem rozvoje poruch autistického spektra u jejího dítěte.[59] Meta-analýza 11 studií prokázala, že hladina vitaminu D byla u dětí s poruchami autistického spektra výrazně nižší než v kontrolní skupině. Tyto výsledky naznačují, že nízká hladina vitaminu D může být rizikovým faktorem poruch autistického spektra.[60] Další studie sledovala těhotné matky, které už měly dítě s poruchou autistického spektra, což znamenalo vyšší riziko autismu u dalšího dítěte. Těmto těhotným matkám byl předepsán vitamin D (5000 IU denně) a jejich děti po porodu do tří let věku také braly vitamín D (1000 IU denně). Pouze u jednoho dítěte z 19 se vyvinul autismus.[61]


Vliv na další orgánové soustavy

  • cukrovka I. a II. typu, pokles imunity, recidivující infekce dýchacího traktu, pokles apoptózy, metabolická acidóza, psoriáza, paradontóza, obezita, hyperparatyreoidismus.[19]
  • Vitamin D ovlivňuje metabolismus glukózy následujícími způsoby: působí přímo na beta buňky slinivky břišní a takto zvyšuje sekreci inzulínu,[62] redukuje rezistenci na inzulín a pomáhá redukovat zánět, typický pro cukrovku 2. typu.[22] Ukázalo se, že suplementace vitaminu D zvyšuje sérový 25 (OH) D a účinně snižuje rezistenci na inzulín. Tento účinek byl obzvláště výrazný, když byl vitamin D podáván ve velkých dávkách a na krátkou dobu, a u pacientů, kteří nebyli obézní, na Středním východě, měli nedostatek vitaminu D nebo měli při výchozím stavu optimální glykemickou kontrolu.[63][64]
  • zvýšený krevní tlak.

Americký endokrinolog Sarfraz Zaidi cituje několik vědeckých studií, které prokázaly spojitost mezi krevním tlakem a vitamínem D. Například je prokázáno, že tlak krve závisí na vzdálenosti od rovníku. Čím dál od rovníku, tím mají lidé méně vitamínu D ze slunečního záření a vyšší tlak krve.[65] Jiná studie prokázala, že vitamín D snižuje tlak krve. Starší ženy, které měly nedostatek vitamínu D, dostávaly 6 týdnů denně 800 MJ vitamínu D. Po tomto období měly o 9 % nižší tlak krve.[66] Vitamin D ovlivňuje krevní tlak následujícími způsoby: ovlivňuje renin-angiotenzin-aldosteronový systém,[17] inzulínovou rezistenci a stres (snižuje projevy deprese, způsobující stres).[22] Rozsáhlá studie z roku 2019 však prokázala, že vitamín D nesnižuje riziko kardiovaskulárních chorob.[67]

  • rakovina prsu, prostaty, tlustého střeva.[19]
  • William B. Grant zkoumal závislost výskytu nádorových onemocnění na zeměpisné šířce a dokázal, že výskyt 17 typů nádorů závisí na intenzitě UV záření. Tvorba vitamínu D v kůži závisí na UVB záření. Intenzivnější UVB záření vede k vysoké hladině vitamínu D v těle a tím snižuje riziko rozvoje nádorového onemocnění. Záření ovlivňuje nejen vznik, ale i další vývoj nemoci. Když je diagnóza nádorového onemocnění stanovena v létě nebo na podzim, pacienti přežívají mnohem déle než ti, kterým byla diagnóza stanovena v zimě nebo na jaře.[24]
  • Při následné péči o pacienty nemocné rakovinou má dostatečná hladina vitamínu D v krvi mimořádný význam. Nejenže snižuje riziko metastáz, lokálních recidiv a zvýšené úmrtnosti, ale zároveň také pozitivně působí na potíže, které jsou s léčbou obvykle spojeny, jako třeba deprese.[68]
  • Vitamín D chrání tělo před nádory včetně nádorů kůže. Intenzivní, dlouhotrvající záření ale vede k zarudnutí a spálení pokožky, které se mohou podílet na vzniku nádoru. Záleží na správné dávce.[24]
  • Odborníci doporučují krátké, ale intenzivní opalování během poledních hodin s dodržováním pravidel opalování (opalovat se krátce, aby nedošlo k zarudnutí kůže).[69]